Variabilní aplikace a kukuřice? Léty ověřené spojení

Kukuřice je plodina, která je pro precizní zemědělství jako stvořená. Na variabilní aplikace reaguje velmi dobře nejen zvýšením výnosu, ale také kvalitou sklizené siláže. Pokusy s variabilními aplikacemi v kukuřici byly první, které jsme v rámci služby Varistar vyhodnocovali. Od prvních let byl mezi kontrolou a variabilně obhospodařovanou částí pozemků významný rozdíl, co se týče výnosu. Dlouhodobě se zvýšení výnosu díky variabilním aplikacím pohybuje okolo 10 %.

Vzhledem k relativně malé možnosti hnojení kukuřice v průběhu vegetace má na výsledek významný vliv založení porostu. A právě u kukuřice se určitě vyplatí využít možnosti precizního zemědělství v oblasti setí. Velkou pomocí mohou být zejména sečky, které umí hnojit tzv. pod patu. V jednom průjezdu secího stroje je možné zasít a zároveň dodat potřebné živiny v dostupné vzdálenosti od semene. Strategie výsevku je v případě kukuřice odlišná od ostatních obilnin - do vysoko výnosových zón se výsevek zvyšuje, do nízko výnosových zón se výsevek snižuje. Moderní sečky jsou vybavené terminály, do kterých je možné nahrát dvě aplikační mapy – podle jedné se řídí výsevek a podle druhé dávka hnojiva. Dvě mapy umí do terminálů nahrát i náš Varistar One, který sám pozná, že jsou pro dané pole připravené dvě aplikační mapy. Pokud není možné využít přihnojení pod patu, je samozřejmě možné aplikovat hnojivo i plošně, důležité však je, aby i hnojiva byla aplikována variabilně. Dusíkatá hnojiva doporučujeme aplikovat na základě map relativního výnosového potenciálu. Pro hnojení fosforečnými hnojivy se nabízejí dvě možnosti – aplikace na základě mapy relativního potenciálu nebo v její kombinaci s výsledky rozborů půdy. V prvním případě vycházíme z odběrových normativů. Předpokladem je, že v místech s vyšším výnosovým potenciálem dochází také k vyššímu odběru živin (a zásobenost tímto prvkem v těchto zónách bývá nízká), a tedy je potřeba v těchto místech dávku zvýšit, a samozřejmě to platí i naopak. V nízkovýnosových zónách bývá dostatek fosforu i draslíku a není tedy nutné další přidávat.

Zemědělské podniky, které mají živočišnou výrobu nebo třeba bioplynovou elektrárnu však zajímá nejen zvýšení výnosu jako takového, ale také kvalitativní parametry siláže. V loňském sezóně jsme ve spolupráci s AGRO PERTOLTICE, a.s. provedli pokusy s variabilním setím a hnojením kukuřice hned na čtyřech půdních blocích. Ve všech případech došlo ke zvýšení výnosu v průměru o 9,32 %, což znamenalo zvýšení zisku o 2.892 Kč/ha (při ceně siláže 1.000 Kč/t).

Sklizeň probíhala sklízecí technikou, která byla vybavena NIR senzorem, který umí spočítat obsah sušiny i škrobu přímo v průběhu sklizně. Průměrné zvýšení obsahu škrobu bylo 3,16 %, průměrné zvýšení obsahu sušiny potom 4,21 %.

Pro kvantifikaci přínosu zvýšeného obsahu škrobu jsme využili metodiku hodnocení kukuřičné siláže vyvíjenou pracovníky Univerzity ve Wisconsinu. Metodika Milk 2006 popisuje mimo jiné vztahy mezi kvalitou krmiva a produkcí mléka. Podle této metodiky navýšení obsahu škrobu v siláži o 1 % znamená přírůstek produkce mléka o 200 l/ha při 15 t/ha suché hmoty. V našem případě se tedy při ceně 10 Kč/l mléka jedná o zvýšení zisku o 6.320 Kč/ha.

Chcete Varistar i na vaší farmě? Neváhejte nás kontaktovat, rádi přijedeme a připravíme nabídku na míru přímo pro váš podnik. Zajišťujeme také referenční návštěvy u našich zákazníků, aby Vám mohli Vaše dotazy zodpovědět lidé, kteří naši službu reálně používají v běžném provozu.